Křišťan z Prachatic

Dobu českého středověku významně obohatil pozoruhodný vzdělanec působící v Praze nedlouho po založení Karlovy univerzity, Křišťan z Prachatic (asi 1360–1439). Jeho jak teoretická, tak praktická angažovanost v oborech lékařství, botaniky, astronomie, matematiky a teologie přinesla dějinám přírodních věd nemalé plody. 

Křišťan z Prachatic se narodil někdy po roce 1360 v Prachaticích a v roce 1390 se stal na Karlově univerzitě mistrem svobodných umění. Poté se věnoval studiu lékařství a teologie a mezi léty 1403 a 1437 byl opakovaně děkanem a rektorem Karlovy univerzity, na které vyučoval matematiku a astronomii na artistické fakultě. Období jeho pražského působení provázelo úzké přátelství se Zikmundem Albíkem z Uničova a Janem Husem, který byl taktéž rodákem z Pošumaví (Křišťan z Prachatic Jana Husa během studií nejen finančně podporoval, až do konce Husova života byl jeho blízkým přítelem).

Křišťan z Prachatic proslul vedle sepsání lékařských knih, například o pouštění krve či o moru, jako autor prvního latinského herbáře napsaného českým autorem. Herbář byl ještě za jeho života přeložen do češtiny. Považuje se za spíše lékařský než za botanický spis. Obsahoval kolem 350 hesel, jejichž součástí byly údajně i české názvy rostlin. Kolem roku 1400 napsal tento mezioborově zaměřený učenec své matematické dílo, pravděpodobně v roce 1407 pak svá dvě slavná latinská pojednání O stavbě astrolábu a O užití astrolábu, která byla určena pro univerzitní potřeby.

Astronomicko-astrologický kontext se odrážel nejen v jeho medicínských publikacích, ale byl také součástí působení Křišťana z Prachatic ve službách Václava IV. Jako teolog působil ve dvou pražských kostelech, v nově postaveném kostele sv. Štěpána na Novém Městě pražském a dále ve staroměstském, tehdy velmi bohatém, kostele sv. Michala, který se stal za jeho působení centrem pro šíření umírněných husitských reformních snah. Křišťan z Prachatic pracoval také jako praktický lékař, o čemž svědčí (dnes bohužel zaniklé) nápisy v podobě lékařských pravidelna domě nedaleko kostela sv. Michala, ve kterém bydlel, které měly, zdá se, poučovat jeho pacienty. Zemřel roku 1439 na mor. 

Čížek, K.: Křišťan z Prachatic a jeho dílo z hlediska botaniky. Sborník Západočeského muzea v Plzni. Příroda. Plzeň 1994.

Hadravová, A., Hadrava, P.: Křišťan z Prachatic: Stavba a užití astrolábu. Praha 2001, s. 13–43.

Stehlíková, D.: Od anděliky po zimostráz. Latinský Herbář Křišťana z Prachatic a počátky staročeských herbářů. Brno 2017, s. 11–75.