Botanická zahrada a arboretum Štramberk, rozkládající se na 9 ha starého lomu na kraji Štramberku, se od svého založení roku 1999 zaměřuje na ochranu unikátní místní flóry. V tzv. přírodě blízkých podmínkách zde roste 1200 rostlin a celý areál obývá i řada vzácných a chráněných živočichů. Kromě toho se v areálu nacházejí také další geologické a paleontologické zajímavosti.

Na jihozápadním okraji města Štramberk se nachází naše nejmladší a pravděpodobně nejméně typická botanická zahrada. Založena byla z iniciativy Petra Pavlíka, který ji dodnes provozuje a vlastní, v roce 1999 na místě starého vápencového lomu zvaného Dolní Kamenárka. Výjimečnost této botanické zahrady spočívá v jejím zaměření na uchování místní vápnomilné a teplomilné flóry. Lokalita je jedinečná díky svému velmi teplému mikroklimatu a specifickým geologickým podmínkám a některé druhy rostlin, ale i zvířat, rostou a žijí u nás pouze zde. Bývalý lom je obklopený kolmými stěnami, suťovišti a teráskami. Okolí lomu je porostlé suťovými lesy. Na dně lomu byla vytvořena umělá jezírka a malé mokřady pro záchranu vzácných rostlin z nedalekého funkčního velkolomu Kotouč. Vzácné přesličky a bahenní orchideje zde kontrastují se suchomilnými lomikameny a rozchodníky. V areálu zahrady se vyskytuje 14 původních druhů orchidejí, včetně nádherného a velmi vzácného tořiče včelonosného, který tu má jednu z největších populací u nás. Rostlinná společenstva jsou po výsadbě ponechána přirozenému vývoji a optimální podmínky pro rostliny jsou udržovány pomocí řízené pastvy. Zahrada vlastní herbář a sbírku semen. Spolu se sousední přírodní památkou Kamenárka slouží toto místo rovněž jako útočiště ohroženým druhům zvířat. Jezírka obývají čolci a rosničky a na suchých stráních se daří vzácným druhům hmyzu včetně velmi vzácného jasoně červenookého. V prostoru zahrady bylo zaznamenáno 82 druhů původních chráněných rostlin a živočichů a dalších téměř padesát druhů chráněných rostlin zde bylo vysazeno. Dalším specifikem zahrady jsou geologické a paleontologické zajímavosti. Ve vápencových stěnách se vyskytují fosilie a na dně lomu byl objeven jeskynní systém hluboký 56 metrů. Část lokality byla zapsána do systému NATURA 2000.

Klíčová slova: botanika; ekologie; Botanická zahrada; Arboretum; Štramberk; Petr Pavlík