Muzeum přibližuje pedagogickou, spisovatelskou a archeologickou činnost Eduarda Štorcha (1878–1956), který prožil v Lobči závěr života. Svými romány přispěl významně k popularizaci vědy, snažil se v nich systematicky pokrýt nejdůležitější momenty historie lidstva před obdobím písemných památek. Přestože nebyl vědcem v pravém slova smyslu, zasloužil se významně o popularizaci poznání přírody a vývoje člověka.

Štorcha donedávna znala veřejnost hlavně jako spisovatele dobrodružných románů, nyní jsou znovu zdůrazňovány jeho reformní pedagogické aktivity. Nově opravené muzeum Eduarda Štorcha v Lobči je dokladem, že zájem o Štorchovu mnohostrannou osobnost v posledních letech opět vzrůstá.

K psaní románů s pravěkou tematikou byl Štorch motivován hlavně jako učitel. Pokusil se o oživení výuky dějepisu skrze příběhy, které byly pečlivě vystavěny na soudobých vědeckých a archeologických poznatcích. Štorchovo dílo je možná poznamenáno patosem příznačným době jeho vzniku, ale nelze mu upřít schopnost, jež J. W. Goethe nazýval exaktní fantazie. Samotný sběr dat a faktů pro poznání přírody nestačí, je třeba fakta interpretovat jako součást smysluplného příběhu.

V muzeu jsou kromě dobových fotografií, knih a spisovatelova psacího stolu rovněž repliky pravěkých artefaktů. Košatou osobnost Eduarda Štorcha se zde na relativně malém prostoru podařilo představit v přehledných a stručných textech, kterými je návštěvník povzbuzen k dalšímu přemýšlení a bádání v terénu okolí Lobče. Samotného Štorcha by jistě potěšilo, že se zde myslelo na děti, aby si mohly pohladit model mamuta, kůži z kance či osahat mamutí stoličku. „Štorchovský“ duch nadšení je znát i v místních aktivitách a péči o spisovatelův odkaz v Lobči.

Muzeum se symbolicky nachází v budově bývalé školy, dnes obecního úřadu. Výstavu vytvořil místní „štorchovský nadšenec“ Tomáš Pavlík, autorem zdařilého výtvarného řešení je architekt Jan Pustějovský, odborně expozici zaštítil archeolog Filip Krásný z Muzea Mladoboleslavska, je zároveň jedno z prvních, které bylo u nás začleněno do mezinárodního systému Museos Vivos, který umožňuje prohlídku bez průvodce. Otevírací doba u malých muzeí se tak významně prodlužuje.

Spjatá místa: Hrob Eduarda Štorcha v Lobči
Busta a muzeum Eduarda Štorcha v Ostroměři
Pamětní kámen Eduarda Štorcha u Pustého vrchu na Lobči
Karel Absolon
Místo někdejší přírodní školy Eduarda Štorcha na Libeňském ostrově v Praze

Klíčová slova: antropologie; dějiny přírodních věd; paleontologie; pravěk; experimentální archeologie; reformní pedagogika; eubiotika; popularizace vědy

Interiér muzea v Lobči (Autor: Foto poskytl Tomáš Pavlík, Muzeum Eduarda Štorcha)

Dráha dějin - Štorchův nástěnný obraz pro výuku (Autor: Foto poskytl Tomáš Pavlík, Muzeum Eduarda Štorcha)

Zahájení tradiční akce "Pazourkobraní 2022" před muzeem Eduarda Štorcha v Lobči, účastníci se poté odebírají na nedalekou lokalitu Pustý vrch, kde se odehrává Štorchův poslední román Minehava, a společně s archeologem hledají artefakty paleolitických kultur. Dodnes, i přes opakované sběry, zde lze po orbě na polích nalézt odtěpky pazourků, ostří kamenných seker, střepy pravěké keramiky a další. (Autor: MZ)

Vyhodnocení nálezů "pazourkobraní". Nálezy jsou po zhdnocení archeologem Filipem Krásným předány do Regionálního muzea Mělník. (Autor: MZ)

Muzeum Eduarda Štorcha v Lobči