Hřebčín ve Slatiňanech

Slavný hřebčín ve Slatiňanech je místem chovu starokladrubských vraníků a dnes je jako součást kladrubského hřebčína zapsaný mezi světové památky UNESCO. Historie zámku sahá do 14. století, o jeho moderní podobu a vznik hřebčína se nejvíc zasloužil rod Auerspergerů v 19. století. Součástí areálu je i unikátní muzeum, kde je k vidění expozice z historie chovu koní.

 

V areálu překrásné anglické zahrady se nachází chovné a výcvikové středisko pro chov unikátního českého plemene koní, tzv. starokladrubských vraníků. Ač původně zámek ani hřebčín k chovu koní nesloužil, dnes je hlavním místem jejich chovu se třemi stájemi plemenných klisen a jednou stájí plemenných hřebců. Samotný zámek má dlouhou historii sahající až do 14. století, kdy je poprvé zmíněn jako tvrz v majetku Zbyňka Otháje ze Slatiňan. Jeho současná podoba ale odráží historii mnohem mladší. Díky rakouskému hraběcímu rodu Auerspergerů, kteří získali zámek a okolní pozemky v 19. století, byl v areálu vybudován dnešní park v anglickém stylu a soustava budov knížecích koníren původně používaných k chovu a výcviku závodních koní. Tyto konírny dokončené roku 1898 se brzy v dostihovém světě proslavily a byly známé jako Konírny Earlstall po dostihovém závodníkovi Walteru Earlovi, jenž zde hraběti Auerspergerovi pomáhal s chovem a výcvikem koní. Auerspergerové o své slatiňanské panství definitivně přišli po druhé světové válce a areál v roce 1945 připadl československému státu. Zdálo se, že spolu s Auerspergery odejdou ze Slatiňan také koně. Nakonec se tak nestalo zásluhou významného českého zoologa a odborníka na chov koní, prof. Františka Bílka, který pro Slatiňany našel nové využití. Z jeho popudu zde byla po válce zřízena výzkumná stanice pro chov koní, do které prof. Bílek přesunul tehdy již ohrožené a málem ztracené tradiční české plemeno starokladrubských vraníků. Zde začal s jejich chovem, plemeno obnovil a díky němu se zde starokladrubští vraníci chovají dodnes. Součásti areálu je také veřejnosti přístupné hipologické muzeum, které je svým zaměřením i sbírkou exponátů v Evropě ojedinělé. Od roku 1992 se hřebčín ve Slatiňanech stal součástí kladrubského hřebčína, je na seznamu Národních kulturních památek a také na seznamu světových památek UNESCO.

50 let hřebčína Slatiňany 1945-1995. Kladruby nad Labem 1995.

GREGOR, D., VÍTEK, M.: Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Opava 2012

PECHEROVÁ, K.: Liverpoolský triumf Karla knížete. Kladruby nad Labem 2018, s. 168

Hlavní budova hřebčína (Autor: PH)

Starokladrubští vraníci ze slatiňanského chovu (Autor: PH)