Hřebčín v Heřmanově Městci
Datace: 20. století
Anotace:
Hřebčín v Heřmanově Městci je místem výcviku starokladrubských vraníků a jejich dalšího chovu a jako součást Kladrubského hřebčína je Národní kulturní památkou. Původní panství Kinských bylo přetvořené po druhé světové válce ve výcvikové středisko pro vzácné plemeno starokladrubáků díky péči zoologa a šlechtitele prof. Františka Bílka.
Popis:
Panství v Heřmanově Městci je ve své moderní historii úzce spojeno se šlechtickým rodem Kinských z Vchynic a Tetova. Ti zdejší panství získali roku 1828 a zasloužili se kromě jiného i o stavbu hřebčína, který byl dokončen roku 1875. Rod Kinských ovšem nechoval starokladrubské plemeno, které mělo pro své vzácné bělouše a vraníky hřebčín v Kladrubech, ale zajímali se spíše o tehdy mezi šlechtou velmi oblíbený dostihový sport a také o parforsní hony – tedy hony na divokou zvěř s pomocí psů. Ostatně Kinští se významně zasloužili o organizaci největšího českého dostihu Velké pardubické a kníže Karel Kinský byl jediným Čechem, který kdy vyhrál Velký národní liverpoolský dostih. Stalo se tak roku 1883 s klisnou Zoedone vycvičenou právě v jeho hřebčíně v Heřmanově Městci. Rod Kinských na svém panství působil i po první světové válce za nové atmosféry Československé republiky, která šlechtickým rodům nepřála. Definitivně se osud heřmanoměstské větvě Kinských naplnil roku 1945, kdy panství přešlo do majetku státu. Hrozilo, že stáje budou opuštěny, ale nakonec je potkal milosrdný osud podobně jako nedaleký hřebčín ve Slatiňanech. Do jejich prostor totiž prof. František Bílek, zachránce starokladrubského vraníka, přesunul výcvikové středisko pro toto plemeno, které již bylo málem ztraceno. O starodkladrubáky, tradiční plemeno mohutných kočárových koní určených pro ceremoniální a reprezentativní účely šlechty a duchovenstva, nebyl jako o symbol bývalého c. k. mocnářství v nové republice zájem. Ve 20. letech tak bylo rozhodnuto o ukončení jejich chovu a postupné likvidaci především „méně ušlechtilých“ vraníků. Část byla rozprodána, část skončila na jatkách. V roce 1938 se ale prof. František Bílek, uznávaný zoolog a šlechtitel, rozhodl pro jejich záchranu. Zbytky plemene přemístil nejprve do Průhonic u Prahy a poté do Slatiňan a Heřmanova Městce, kde jejich chov pokračuje dodnes – ve Slatiňanech je především chov a v Heřmanově Městci výcvik již starších koní. Pro návštěvníky je v hřebčíně přístupná tzv. Velká sedlovna, malé muzeum s unikátními exponáty ještě z dob knížat rodu Kinských.
Spjatá místa:
František Bílek
Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem
Klíčová slova: ; zootechnika; chovatelství; zoologie; hipologie; František Bílek
Literatura a další odkazy:
50 let hřebčína Slatiňany 1945-1995. Kladruby nad Labem 1995.
GREGOR, D., VÍTEK, M.: Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Opava 2012
PECHEROVÁ, K.: Liverpoolský triumf Karla knížete. Kladruby nad Labem 2018, s. 168
Autorské iniciály: PH
Fotografie:
Hřebčín v Heřmanově Městci (Autor: Volné dílo)