Institucionalizace výuky lesnictví vznikla z iniciativy České lesnické jednoty (Der böhmische Forstverein), což byl spolek založený v roce 1848. Jelikož došlo k zákonné úpravě potřebné kvalifikace lesníků, podnikl spolek přípravné práce pro založení školy, přičemž se objevila potíž s nalezením vhodného objektu pro výuku. Situaci vyřešil hrabě Kristián Valdštejn (Christian Waldstein), člen Jednoty, který poskytl k výuce svůj zámek v Bělé pod Bezdězem. Škola byla otevřena 1. 5. 1855 jako dvouleté učiliště. Pro Čechy se jednalo o první instituci svého druhu. Na Moravě byla lesnická škola založena v Úsově již v roce 1852 (dnes sídlí v Hranicích). Na obou školách byla vyučovacím jazykem němčina, k otevření první lesnické školy s českým vyučovacím jazykem došlo až v roce 1885 v Písku. Prvním ředitelem bělské školy se stal Robert Miklitz. Od samého počátku se škola potýkala s mnoha problémy. Na jedné straně stála tíživá finanční situace a s ní i nejistota dlouhodobého perspektivního rozvoje instituce, na straně druhé nedostatek prostoru a chybějící internát. Na počátku 60. let 19. století bylo zvažováno i přeložení školy do Písku. Situace se zlepšila až v roce 1862 spolu se založením Školského lesnického spolku, sdružujícího majitele lesů, kteří se zavázali školu financovat. Škola v Bělé také prováděla vědeckou činnost, např. v roce 1864 zde Emanuel Purkyně zřídil meteorologickou stanici, na níž prováděl měření úhrnných srážek. Dlouholetým ředitelem školy byl od roku 1866 dobříšský lesník Ferdinand Fiscali (1827–1907), který byl též ředitelem všech lesů Valdštejnského velkostatku. Významně se zasadil o propojování teoretických znalostí s praktickou činností lesníka. Za Fiscaliho éry škola nabyla mezinárodního věhlasu a často se prezentovala i na výstavách (např. Vídeň 1870, Praha 1891). V roce 1895 byla škola transformována na Vyšší lesnický ústav (Höhere Forstleranstalt in Weisswasser) a pro stálý nárůst žáků a kritický nedostatek učebních prostor i sbírek došlo v roce 1904 k přesunu školy do Zákup u České Lípy. Zde byly nalezeny odpovídající prostory v budově bývalého cukrovaru, který byl v majetku císařské rodiny. Výuka v Zákupech probíhala až do roku 1940 (po vzniku ČSR částečně i v češtině) a po skončení války se v roce 1945 lesnická škola přesunula do Trutnova, kde funguje dodnes. V bělském zámku fungovala krátce, mezi lety 1947–1950, hájenská škola. Ta se později přesunula do Varnsdorfu. Mezi významné absolventy bělského období školy patří Leopold Anger, Josef Černý, Rudolf Hacker, Antonín Holub, František Málek, Waldemar Maresch či Ferdinand Sekyrka.

Spjatá místa: Pomník Emanuela Purkyně v Bělé pod Bezdězem
Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích na Moravě
Státní německá vyšší lesnická škola v Zákupech
Pomník Ferdinanda J. Fiscaliho v Bělé pod BezdězemBývalé arboretum Vyšší lesnické školy v Nových Zákupech

Klíčová slova: botanika; fyzika; lesnictví; Emanuel Purkyně; Ferdinand Fiscali; Bělá pod Bezdězem; lesnická škola; zámek

Česká lesnická škola v Bělé pod Bezdězem (Böhmische Forstschule in Weisswasser)