Nedaleko Mostu, v pánvi mezi Krušnými horami a Českým středohořím, se nachází malá obec Koporeč, kterou proslavil místní štěpař a sedlák Wenzel Gallin (1722–1802). Podařilo se mu vyšlechtit odolnou a chutnou odrůdu hrušně – pozdní zimní máslovku, pro niž se podle jména obce vžilo lidové jméno koprčka. V roce 1936 byl v obci odhalen Gallinovi pomník, který byl v roce 1945 poničen. K jeho obnově došlo až po roce 2015.

Wenzel Gallin byl potomkem pobělohorských německých katolických přistěhovalců. Hospodářství v Koporeči na č. p. 10 převzal v roce 1746 od svého otce. V roce 1778 jej předal svému synovi a naplno se věnoval své zálibě, šlechtění hrušní. Semena pro budoucí odrůdu hrušky koprčky si údajně přivezl z Postoloprt. Koprčka není na první pohled nijak přitažlivá. Plody jsou malé, slupka hnědá a vrásčitá a sklízí se v době, kdy je hruška ještě tvrdá a nevalné chuti. Plody totiž dozrávají až po uskladnění. Změknou, zežloutnou a získají sladkou muškátovitou chuť. Výhodou koporečky byla právě možnost dlouhého skladování, což usnadňovalo její dopravu. Svého času byla vyvážená nejen do velkých tuzemských měst, ale i do Belgie, Německa či do severských zemí. Jak uvádí pomolog František Suchý v roce 1907: „Na trzích jest velmi hledána; velké německé trhy zásobují severní Čechy velkým množstvím této odrůdy a v období listopadovém žádná jiná hruška neovládá berlínský trh, jako tato. Vývoz a obchod do Německa provozuje se již dlouhá léta a přes veškeré úsilí některých pěstitelů a obchodníků zahraničních, obchod ten seslabiti, poptávka po této dobré obchodní hrušce rok od roku jest čilejší.“

V Koporeči ovšem byli na „svou“ hrušeň náležitě hrdí. Ještě na konci 19. století pietně uchovávali na zahradě domu č. p. 10 původní Gallinovu koprčku. V roce 1936 rovněž svému slavnému rodáku vybudovali na návsi, naproti kapličce Panny Marie, žulový pomník s bronzovou pamětní deskou. Ta byla během poválečných událostí v roce 1945 buď zničena, nebo odcizena. Rovněž i kaplička chátrala, až ji obec v roce 1999 prodala a dnes slouží jako garáž. V roce 2013 chtěla obec Líšnice, pod níž Koporeč spadá, navázat na tradici hrušek koprček lemujících silnice na venkově. Zakoupila 110 sazenic, ty však byly během přezimování z velké části rozkradeny.

Až v nedávné době se podařilo pomník znovu osadit bronzovou deskou, jejíž text má být překladem původního textu německého, obsahuje však jazykovou chybu: Wenzelovi (Václavu) Gallinovi, / 1722–1802 / – prvnímu pěstiteli koporečské hrušně, / která se odsud rozšířila do všech krajů. / S vděkem obce Koporeč.

Klíčová slova: pomologie; Koporeč; Gallin; hruška; pěstitelství; šlechtění

Beneš, E. D.: Dvě výročí spojená s koporečskou hruškou, Důlní noviny 2015, č. 7, s. 14.
Beneš, E. D.: Před 70 lety zmizel pomník pěstiteli hrušní, které proslavily Mostecko. Deník.cz, URL: https://www.denik.cz/ustecky-kraj/pred-70-lety-zmizel-pomnik-pestiteli-hrusni-ktere-proslavily-mostecko-20150706-c1a6.html [20. 8. 2021].
Krsek, M.: Solanka a koprčka. URL: https://sever.rozhlas.cz/solanka-a-koprcka-6916319 [20. 8. 2021].
Krsek, M.: Nejslavnější značky Ústeckého kraje. Ústí nad Labem 2009.
Suchý, F.: Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského. Brno 1907.
Vraný, J.: Zloděj odcizil sazenice koporečských hrušek. E-Mostecko, URL: http://www.e-mostecko.cz/zpravy/most/1531-zlodej-odcizil-sazenice-koporecskych-hrusek [20. 8. 2021].

Pomník Wenzela Galliny v Koporči