Pod vlivem svého dědečka Jindřicha Wankela se Karel Absolon (1877–1960) vydal na dobrodružnou a významnou cestu provazující speleologii, archeologii a zoologii. Na tomto poli bádání byl ve druhé polovině 19. století jednou z nejvýraznějších postav. Vedle proslulého objevu Věstonické venuše je Absolon úzce spjat jak s archeologicko-speleologickým výzkumem v Moravském krasu, tak také s působením v brněnském Moravském zemském muzeu a založením ústavu Anthropos.

Karel Absolon se narodil 16. 6. 1877 v Boskovicích. Po studiích geografie a zoologie na Karlově univerzitě v Praze se částečně vrací zpět na Moravu, na Karlově univerzitě však jako asistent pokračuje ve své akademické cestě (1907 habilitace, 1927 řádná profesura). Již ve své dizertaci se zabýval Moravským krasem (mapováním systému podzemního toku říčky Punkvy), v této oblasti ale proslul zejména jako objevitel důležitých paleolitických nalezišť. Své speleologicko-archeologické aktivity intenzivně rozvíjel zejména po roce 1907, kdy v Brně působil až do roku 1938 jako kustod zoologických sbírek v Moravském zemském muzeu. Na počátku jeho profesní dráhy stojí za zmínku také činnost entomologická, věnoval se především výzkumu jeskynního hmyzu. V době před první světovou válkou jsou významné Absolonovy objevy rozměrných prostor Punkevních jeskyní, které jsou propojeny s propastí Macocha. Po první světové válce se věnoval mimo jiné významné paleolitické lokalitě v Předmostí u Přerova, bádání v jeskyni Pekárna či jeskyni Býčí skála, od roku 1924 archeologickým aktivitám v Dolních Věstonicích. Ač nebyl v roce 1925 při nalezení proslulé Věstonické venuše přítomen, konaly se výkopy pod jeho vedením. Karel Absolon přispěl ve velké míře k popularizaci archeologicko-speleologického bádání a objevů, jeho publikační a dokumentační aktivita byla úzce spjata také s rozvojem vědecké fotografie. Jeho aktivní činnost na půdě navazování zahraničních kontaktů doplňovala řada výzkumných cest, rozsáhle se například věnoval průzkumu krasových oblastí Černé Hory, Bosny a Hercegoviny. Významnou událostí v Absolonově životě bylo vybudování expozice Člověk a jeho rod na výstavišti v Brně v roce 1928. Zajímavostí je, že nejúspěšnějším exponátem byla rekonstrukce mamuta, kterou sponzoroval Tomáš Baťa. Tato expozice, nesoucí název Anthropos, žila svým životem i po skončení výstavy, zanikla ale během 2. světové války. Karel Absolon zemřel v Brně v roce 1960. V roce 1962 došlo v Brně k dostavbě pavilonu Anthropos, jehož expozice navázala na Absolonovu předválečnou výstavní koncepci a je dodnes součástí Moravského zemského muzea.

Klíčová slova: entomologie; geologie; archeologie; paleolit; Moravský kras; speleologie; Anthropos; Věstonická venuše