Zámecká zahrada v Dačicích

Zámecká zahrada v Dačicích získala svou dnešní podobu v první polovině 19. století díky působení jejího přírodovědně založeného majitele Karla Maximiliana Antona von Dalberga (1792–1859). Význam tohoto anglického parku spočívá nejen v jeho dendrologické hodnotě, ale také ve skutečnosti, že s parkem byla za Dalbergů spjata řada zahradnických, zejména pomologických a také ornitologických počinů.

První kroky k založení anglického parku o velkosti 10 ha u zámku v Dačicích uskutečnil Karl Maximilian Anton von Dalberg v březnu roku 1817. Plány na jeho úpravy byl pověřen zahradní architekt Michael Riedl, který působil na zámku Laxenburg nedaleko Vídně. Součástí původní zahrady francouzského typu, která vznikala v první polovině 18. století a navazovala na svou předchůdkyni z doby renesance, byly i fíkovníky, pomerančovníky či citroníky. Práce na nově vznikajícím krajinném parku, které uskutečňoval zahradník Johann Flieder, postupovaly k radosti hraběte Dalberga i jeho ženy Charlotte (1791–1866) velmi rychle kupředu. Oba manželé měli velký zájem o přírodní vědy, zejména o botaniku a zoologii. Významnou roli sehrálo v rámci zámeckého zahradnictví pěstování nejrozmanitějších ovocných odrůd. O těchto aktivitách svědčí mj. tiskem vydaný druhý katalog výpěstků z roku 1847 od zahradníka Maximiliana Freye Zweiter Haupt-Catalog der Pflanzen und Obst-Sorten, welche in den Gärten des Carl Freiherrn von Dalberg zu Datschitz vorhanden, und um beigesetzte Preise käuflich oder gegen Tausch abbgebbar sind (Druhý hlavní katalog rostlin a ovocných druhů, které jsou k dispozici v zahradách svobodného pána Karla Dalberga v Dačicích, a které je možné za uvedené ceny zakoupit či získat výměnou), který čítá stovky druhů broskvoní, meruněk, jabloní či hrušní (v nabídce ale byla také zelenina, např. chřest nebo květiny). Ovocné stromy byly však vysazovány nejen v zámeckém zahradnictví, ale také u cest či zdarma v zahradách dačických obyvatel. Syn Karla a Charlotte Dalbergových, ornitolog Friedrich Ferdinand von Dalberg (1822–1908), dal později v parku vysadit řadu keřů, které poskytovaly potravu a útočiště ptactvu. Součástí dačického parku, který se nachází na jihozápad od zámku, byl nejen rybník s ostrůvkem, ale také drobné stavby. Vedle empírového skleníku se v něm nacházela kaple (jako jediná zůstala zachována), altány či norská a holandská chaloupka. V současné době se v parku nachází kolem 1 150 stromů. 

Bisová, J.: Zámecký park v Dačicích. Dačický vlastivědný sborník II/2003, Dačice 2003, s. 167–186.

Bisová, J.: Z Aschaffenburgu do Dačic. Čtení z korespondence Dalbergů (1809–1823). Dačice 2016, s. 109.

Mikeš, J.: Zámek Dačice. Proměny interiérů od renesance k dnešku. České Budějovice 2015, s. 23–26.

Pohled do zámeckého parku v Dačicích (Autor: Lenka Ovčáčková)

Zámek v Dačicích (Autor: Lenka Ovčáčková)