Vila Jana Vincence Diviše v Přelouči

Vila Jana Vincence Diviše je novobarokní stavba navržená a postavená architektem Rudolfem Kříženeckým v roce 1905. Její majitel J. V. Diviš patřil mezi důležité postavy Přelouče, byl ředitelem místního cukrovaru, starostou, a mimo Přelouč byl známý jako významný chemik, autor několika cukrovarnických patentů a také literát. 

 Když se v roce 1879 Jan Vincenc Diviš stal ředitelem cukrovaru v Přelouči, měl za sebou už několik zkušeností s cukrovary po celé republice. Vzděláním chemik, který se vědecky zabýval sacharidy, se nakonec stal jedním z nejvýznačnějších odborníků na chemii sacharidů a cukrovarnictví ve své době. Psal učebnice, tvořil patenty a vedle toho také překládal vědecko-fantastickou literaturu, psal básně a knihy. Svou vilu si nechal už jako vážený a bohatý ředitel cukrovaru postavit od významného architekta své doby, Rudolfa Kříženeckého, autora například areálu Smíchovského pivovaru nebo moderní podoby vily Amerika, dnešního Muzea Antonína Dvořáka v Praze. A právě vila Amerika, v původním návrhu od Kiliána Ignáce Dienzenhofera, byla Kříženeckému předlohou pro Divišovu vilu v Přelouči. Dvoupatrová novobarokní vila měla tři zahrady a také národopisný salon pro návštěvy. V honosné vile ale netekla voda a ještě básník Ivan Diviš, který zde ve 30. letech 20. století vyrůstal, vzpomínal, jak jeho babička (manželka Jana V. Diviše) chodila pro vodu do studny naproti domu. Ve vile po válce vzniklo městské muzeum a v 90. letech pečovatelský dům českobratrské diakonie.

DIVIŠ, J. V.: Vzpomínky cukrovarníka: 1866–1874. Praha 1923

  

DIVIŠ, I.; HORÁK, J.: Teorie spolehlivosti: [texty z let 1960/1999]. Praha 2002

VRBOVÁ, K.: Významní členové rodu Divišů Čisteckých ze Šerlinku a jejich působení ve východních Čechách. Diplomová práce. Univerzita Pardubice: Filozofická fakulta 2014

Snímek původní podoby Divišovy vily z období první republiky (Autor: Volné dílo)

Dnešní podoba Divišovy vily v Přelouči (Autor: Volné dílo)