Nedaleko Kostelce nad Orlicí, v okrese Rychnov nad Kněžnou, se rozprostírá krásná zámecká zahrada častolovického zámku. Původní tvrz bez přilehlé zahrady zde stála již ve 13. století, v 17. století byla ve vlastnictví rodu Oppersdorfů přestavěna do současné podoby renesančního zámku. Pánové z Oppersdorfu byli katoličtí šlechtici s významným postavením ve východních Čechách. Jejich vliv a význam ještě vzrostl po Bílé hoře a ústupu protestantské šlechty a měšťanstva. Nejvýznamnější postavou tohoto rodu byl v této době Otto z Oppersdorfu, který působil jako hradecký hejtman. Bylo to za jeho panství, kdy se na zámek v Častolovicích přestěhovala velevýznamná postava české vědy. V roce 1625 se totiž na zámek přistěhoval čtyřletý chlapec Bohuslav Balbín, syn právě zemřelého Lukáše Balbína z Vorličné, jenž byl Ottovým přítelem. Otto z Oppendorfu se sirotka ujal a začal ho na zámku vychovávat. Sám byl velkým milovníkem přírody, lesnictví, botaniky a jako zkušený lesník malého Balbína brával na lov a ukazoval mu všelijaké krásy častolovické přírody. Na lovech a na číhané tak probudil ve svém mladém chráněnci velký pozorovatelský talent a vštípil mu první základy přírodovědných znalostí, ze kterých později Bohuslav Balbín čerpal ve svých přírodovědných toulkách po českých zemích. Park a okolní lesy častolovického zámku tak byly prvními místy, kde Balbín prováděl biologická pozorování, která později, kdy procestoval celé české země, shrnul ve své knize Rozmanitosti z historie Království českého – prvního přírodopisu Čech – vydaného poprvé roku 1679. Kromě Balbína a počátků psaného přírodopisu u nás se také zámek stal místem pobytu dvou dalších významných osobností české kultury – Josefa Dobrovského a Františka Palackého.

Spjatá místa: Bohuslav Balbín
Pamětní busta Bohuslava Balbína v Hradci Králové

Klíčová slova: botanika; dějiny přírodních věd; zámek; Bohuslav Balbín; zoologie; Oppersdorfové; lesnictví

Zámek Častolovice