Nejvýznamnější český astronom Zdeněk Kopal, který se zapsal do historie vědy svým výzkumem dvojhvězd a matematickou analýzou astronomických jevů. Většinu svého odborného života strávil ve Velké Británii a USA, působil jako profesor v Cambridge a na Harvardu, byl význačným členem Mezinárodní astronomické unie. Kromě studia hvězd se také podílel na přípravě mise Apollo a přistání člověka na Měsíci.

Světově proslulý astronom a matematik Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli do rodiny filologa a pozdějšího profesora Univerzity Karlovy Josefa Kopala. Od mládí ho fascinovaly přírodní vědy a s podporou svého otce se už jako dítě věnoval vědeckým experimentům. Ve 14 letech si sestavil vlastní dalekohled a začal provádět svůj vlastní výzkum proměnných hvězd. Po přestěhování rodiny do Prahy se patnáctiletý Zdeněk Kopal stal členem České astronomické společnosti a docházel na Štefánikovu hvězdárnu, kde se během několika let stal předsedou odborné sekce a začal odborně publikovat. Proti přání rodičů se astronomii chtěl věnovat i na vysoké škole a zapsal se ke studiu astronomie, fyziky a matematiky na Přírodovědecké fakultě UK. Konečně se mohl svému zájmu věnovat naplno. Zabýval se matematickou astronomií, překládal populárně naučné knihy, pozoroval hvězdy. Po absolvování Karlovy univerzity pokračoval ve studiu v Cambridge u prof. Arthura Eddingtona. Zde ho také zastihl rok 1938 a Mnichovská dohoda, po které se rozhodl do Československa raději nevrátit a pokračovat v práci v zámoří. Díky stipendiu se dostal ke studiu na Harvardu, kde prováděl analýzy světelných křivek zákrytových proměnných hvězd. Během války pomáhal při výuce navigace amerických námořníků a prováděl výzkum v oblasti balistiky. V jeho analytické skupině pracoval i pozdější zakladatel kybernetiky Norbert Wiener. Po válce byl jmenován profesorem numerické analýzy a stal se světově uznávanou osobností ve studiu proměnných hvězd a dvojhvězd. Matematicky prokazoval z fotometrických údajů jejich tvar a další vlastnosti. Jeho jméno mělo takovou váhu, že ho v 50. letech jmenovala NASA vedoucím projektu na vypracování detailních map Měsíce pro plánovanou misi Apollo. Díky jeho práci tak NASA vybrala místa k přistání všech misí Apollo, které se dotkly měsíčního povrchu.

Klíčová slova: astronomie; fyzika; astronomie; matematika; fyzika; dvojhvězdy; NASA