Jan Karel Bechyně se narodil do rodiny fotografa Jana Bechyně, jeho strýcem byl známý architekt Stanislav Bechyně, mimo jiné první autor návrhu Nuselského mostu v Praze. Jan Karel Bechyně vystudoval havlíčkobrodské gymnázium a gymnázium v Moravských Budějovicích. Kvůli druhé světové válce se nemohl zapsat ke studiu vysoké školy a byl totálně nasazen ve škrobárně v Ronově nad Sázavou. Ve volném čase se ale věnoval své velké zálibě, studiu hmyzu, a potají spolupracoval s Entomologickým oddělením Národního muzea. Po válce se ihned zapsal ke studiu přírodních věd v Praze a v roce 1948 studia dokončil. Záhy dostal nabídku pracovat v zahraničí a roku 1948 odjel do Německa. Po nástupu komunistů k moci se rozhodl v cizině zůstat a do své vlasti se už nikdy nevrátil. Nejprve pracoval v Muzeu Georga Freye poblíž Mnichova a podnikal výzkumné výpravy po Evropě a také do Afriky. V roce 1960 se již jako známý entomolog odstěhoval do Brazílie, kde začal pracovat pro univerzitu v Maracay jako entomolog. Zabýval se především čeledí Chrysomelidae, tedy mandelinkami, na které se stal světovým odborníkem. Ve své vlasti není příliš známý, většina z jeho více než 200 prací byla publikována španělsky nebo německy. O jeho významu pro světovou entomologii ale svědčí fakt, že po něm bylo pojmenováno mnoho nově popsaných taxonů brouků. Pamětní deska na jeho rodném domě v Přibyslavi byla odhalena zástupci města v roce 2005 ku příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin.

Pamětní deska Jana Karla Bechyně