Josef Homola (1859─1934) je příkladem nadšeného národního buditele, archeologa, sběratele, vynálezce, učitele a přírodovědce (se zaměřením na pomologii). Můžeme se dnes sice usmívat některým jeho snahám, ale jeho život je příběhem člověka s neutuchající touhou po poznávání a vzdělávání sebe i celé společnosti. Inspirován ptačí anatomií navrhoval létající stroje, které si nechal dokonce patentovat. Mnohem větší úspěch měla jeho dětská počítadla, která se uplatnila i v Rusku.

Josef Homola se narodil roku 1859 v Holici u Olomouce. Studoval na Slovanském gymnáziu a od roku 1874 na Ústavu pro vzdělávání učitelů v Olomouci. Z dochovaných vysvědčení je patrné, že neměl příliš nadání pro žádný z předmětů, kromě přírodopisu. Maturitní zkoušku složil až na třetí pokus. Po studiích se začal věnovat učitelskému povolání, od roku 1891 ve Veselí nad Moravou, kde strávil většinu svého aktivního života. Ve stejném městě pracovala jako učitelka i jeho žena Johanna.

Homola se po příchodu do Veselí zapojil do činnosti vlasteneckých spolků, byl pokladníkem TJ Sokol a členem čtenářského spolku Beseda Svatopluk. V roce 1906 se spolu s dalšími místnímu učiteli podílel na založení Musejní společnosti pro Slovácko a Veselí nad Moravou, expozice pro veřejnost byla otevřena v roce 1910. Sbírky muzea se sestávaly z historických a folkloristických památek a také z archeologických nálezů, z nichž některé objevil přímo Homola. Nejvýznamnějším nálezem, na kterém se podílel, bylo odkrytí základů kostela se stovkami kostrových hrobů poblíž Zárazic (místní části Veselí nad Moravou). Dnes tyto nálezy datujeme do 13. století, pro Homolu a jeho současníky však byly důkazem, že Velkomoravská říše měla své centrum ve Veselí nad Moravou. Homola se dokonce domníval nalézt hrob s kosterními pozůstatky sv. Metoděje. Dodejme, že v regionu probíhalo od 19. století horečné hledání památek z období Velké Moravy. Honby se s nadšením účastnili i různí nadšenci, někdy i s využitím spiritismu. Homolovy sbírky, včetně antropologického materiálu, jsou dnes uloženy v Městském muzeu ve Veselí nad Moravou.

Homola byl také aktivním vynálezcem, nechal si registrovat několik patentů. Ty se týkají mj. dvou nových typů školních počítadel (tyto pak byly vyváženy dokonce do Ruska), nádoby pro konzervaci potravin a zejména několika návrhů na vzducholoď a další létající stroje. Nejzvláštnější je zřejmě patent z roku 1931 na stroj napodobující ptačí a hmyzí let. Tento měl mít dva páry pohyblivých křídel a ocas sloužící jako výškové kormidlo. Homola se při konstrukci strojů inspiroval anatomií obratlovců, stroje měly být poháněny motorem, či dokonce lidskou silou.

Simona MAREŠOVÁ KASALOVÁ: Josef Homola a jeho odkaz ve sbírkách Městského muzea Veselí nad Moravou. Školní práce. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie. Dostupné na http://www.masaryk.info/mestske-muzeum-veseli-nad-moravou/427/element/95469/download (cit. 02.05.2020)

https://www.veselihistoricke.cz/uvod (cit. 02.05.2020)