Bohuslav Balbín (1621–1688) byl mužem neobyčejné vzdělanosti a rozhledu. Součástí jeho rozsáhlého literárního díla je i první ucelený přírodopis Českého království. Při jeho čtení si na své přijde zoolog, botanik, geolog, krajinář i úplný laik, hledající zábavu a poučení.

Otec Bohuslava Balbína, Lukáš Balbín rytíř z Vorličné, zemřel již rok po synově narození. Bohuslav tedy s matkou a dalšími členy rodiny vyrůstal na zámku v Častolovicích u rodinného přítele Otty z Oppersdorfu. Ten si malého a zvídavého Balbína velmi oblíbil, bral jej na pravidelné lovecké a rybářské výpravy, což předurčilo Balbínův další zájem o přírodu. Do tajů botaniky jej zase zasvěcovala matka a babička.

Balbín získal vzdělání v rámci jezuitského řádu, v jehož službách strávil celý život jakožto misionář, kazatel, pedagog a spisovatel. Během svého relativně dlouhého života zcestoval velkou řadu míst v Čechách i na Moravě a potkal mnoho významných osobností své doby, například lékaře a přírodovědce Jana Marka Marciho.

Po mnoha cestách se Balbín v roce 1676 natrvalo usadil v Klementinské koleji v Praze a sepisoval pak do konce života monumentální dílo Miscellanea historica regni Bohemiae, z něhož je první svazek koncipován jako přírodopis Českého království. (Zprávy o Moravě jsou v něm, jak vyplývá už z názvu díla, zastoupeny málo. Přírodopis Země moravské zpracoval až Balbínův žák Tomáš Pešina z Čechorodu v díle Mars Moravicus.) Balbín za přírodní pozoruhodnosti považuje i draky, strašidla a různá zjevení, píše například o výskytu Rýbrcoula (Krakonoše) v Krkonoších. V díle s velkou pečlivosti zpracovává geologické i hydrologické poměry Čech, s velkým zájmem popisuje naleziště drahých kamenů. Všímá si také lesů, divokých i pěstovaných rostlin, zahrad a obor, ryb a rybníkářství, ptáků a zvěře. Balbín ve svém díle uplatňuje obrovské empirické a encyklopedické znalosti a také četnými citáty dokládá svou znalost klasiků. Popisuje množství údajů z ekologie, etologie i geografické rozšíření druhů (včetně chovu v oborách). Čtenářská přívětivost jeho díla spočívá také v tom, že navazuje na renesanční tradici a v přírodě vidí i symbolický a mýticko-náboženský rozměr. Například u brkoslava severního popisuje oči v barvě českých granátů a ve vzorech na křídlech ve tvaru písmene „L“ vidí jasnou souvislost s císařem a králem Leopoldem I.

Balbínovo dílo je první systematické pojednání o přírodě v Čechách. V 18. století pracoval také Jan Křtitel Boháč na českém přírodopisu, ale ten se bohužel nedochoval. Balbín byl tak překonán až v 19. století (např. Antonem Palliardim, Antonínem Fričem a dalšími přírodovědci) a dodnes je zdrojem informací pro badatele i zvídavé laiky.

Spjatá místa: Jan Křtitel Boháč
Pamětní busta Bohuslava Balbína v Hradci Králové

Klíčová slova: botanika; dějiny přírodních věd; geologie; hydrobiologie [limnologie]; mineralogie; naturfilosofie [přírodní filosofie]; ornitologie; barokní věda; jezuité; přírodopis Čech; rybníkářství