Loos projevoval zájem o přírodu již od mládí, záhy také začal vytvářet vlastní sbírky (sbíral hnízda, peří, geologické vzorky). Měl také zájem o ochranu přírody, odsuzoval tehdy běžné hubení predátorů. S označováním ptáků experimentoval minimálně od roku 1906, kdy k tomu používal anilinové barvy. Kroužkoval již od roku 1910, tedy od počátků vědeckého kroužkování vůbec. V roce 1913 založil v Liběchově kroužkovací stanici pojmenovanou Lotos, která začala vydávat vlastní kroužky už následujícího roku. Stanice navazovala svou činností i názvem na pražský přírodovědný kroužek Lotos, založený roku 1848. Kroužek publikoval též stejnojmenný německo-jazyčný časopis, v němž publikovali své články i členové Loosovy kroužkovací stanice. Členům stanice se podařilo už v roce 1914 okroužkovat téměř 6 tisíc ptáků.
Kurt Loos byl v kontaktu s předními zoology své doby, osobně se znal například s Oscarem Heinrothem, jedním ze zakladatelů moderní etologie (nauky o chování zvířat). Byl členem ornitologického institutu v Budapešti a několika dalších společností, ve 30. letech se stal čestným členem Československé ornitologické společnosti. Po smrti Loose převzal vedení stanice Karel Richter a instituce byla přesunuta do České Lípy. Poslední zprávy o své činnosti vydala roku 1938. Činnost kroužkovatelů, závislá na mezinárodní korespondenci, byla obecně během válečných let téměř úplně znemožněna.
Liběchovická kroužkovací stanice patřila k průkopnickým institucím moderního vědeckého značení ptáků, které se v Evropě rozvíjelo od konce 19. století. Patřila k vůbec prvním podobným institucím nejen v Evropě, ale i na celém světě.
