Regionální muzeum v Teplicích

1897 
Muzeum v Teplicích se sídlem v teplickém zámku je významným kulturním centrem. Teplice jsou známé především jako lázně, ale jejich slavná minulost přece jen předčí současnost, která je poznamenána poválečnými přestavbami a společensko-politickým vývojem. Místní regionální muzeum a kulturní aktivity města však udržují živou právě onu slavnou minulost. Muzeum svou činností také upomíná na českoněmecký (böhmish) kontext celé oblasti.

 
Motto: „Chtěl bych vidět svou rodnou vlast – Böhmen“
Jára Cimrman

Místní kolonády se, podobně jako v nedaleké Bílině a Karlových Varech, staly v 1. polovině 19. století dějištěm rozprav, ze kterých se rodila světová věda, a to zejména věda o Zemi. Přítomnost léčivých pramenů, vzácných minerálů, kovů, zkamenělin, sopečného fenoménu, uhlí, to vše bylo zdrojem inspirace pro osobnosti jako J. W. Goethe, W. von Humboldt, Kašpar Šternberk či F. A. Reuss. O geologické poznání se zasadil též lázeňský lékař Anton Stolz. Geologickou pestrost území dokládá místní mineralogicko-geologická sbírka spolu se sbírkou paleontologickou. Jsou zde k vidění druhohorní nálezy mořské fauny, ale zejména nálezy z hnědouhelné pánve obsahující třetihorní zkameněliny. Exponáty této sbírky byly součástí zakládající sbírky teplického muzea, kterou původně shromáždil soukromý sběratel Anton Hermann Fassl. Později od něj sbírku odkoupila muzejní společnost města Teplic a Fassl se stal jejím prvním kustodem (1894). Správcem archeologických sbírek se později stal Robert Karl Weinzierl – geolog a archeolog, jehož sbírky jsou dodnes významnými doklady o pravěkém osídlení severních a západních Čech. Vybudoval ve své době sbírky srovnatelné s pražským Národním muzeem. Paleontologickou sbírku terciéru shromáždil především teplický rodák a geolog světového formátu Gustav Laube. Terciérní uloženiny jsou na našem území prakticky všude odneseny erozí, a tak je teplické muzeum významným „depozitářem“ třetihorní fauny a flóry u nás. Nalezneme zde např. otisky skořicovníků či blahovičníků, fosilie želv a mastodontů. Je zde uložena též fosilie velemloka (Andrias bohemicus – velemlok český), kterého popsal Laube roku 1897 v nedalekých Břešťanech. K přírodním fenoménům Teplicka se váže rovněž expozice o lázeňství a zoologická sbírka (např. exponát poslední kočky divoké ulovené roku 1895 u Oseka a supa bělohlavého uloveného u Údlic u Chomutova roku 1926). Muzeum spravuje též další sbírky: knihovnu bývalých majitelů zámku Clary-Aldrigenů, knihovnu kláštera v Oseku a fond Goethe-Shiller. Pečuje také o odkaz teplického rodáka – polárníka a geografa Julia Payera.



 
Literatura a další odkazy
Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009.

Lázně Teplice: Teplice, lázně válečníků. URL: http://www.lazneteplice.cz/o-nas/historie/200-vyroci-bitvy-o-lazenske-teplice/lazne-valecniku/ [22. 1. 2020].

Boušková, P., Keller, V. : 120 let od otevření teplického muzea. URL: https://www.muzeum-teplice.cz/dejiny-muzea/491.120-vyroci-teplickeho-muzea/ [22. 1. 2020].

Budinský, P.: Přehled archeologické sbírky regionálního muzea v Teplicích k 31. 8. 2008. https://www.muzeum-teplice.cz/archeologicka-sbirka/ [22. 1. 2020].

Radoň, M.: Robert Karl Rytíř von Weinzierl (1855–1909) – archeolog v Lovosicích a Teplicích. Zprávy a studie Regionálního muzea v Teplicích 28, 2010.

Ulrych, J.: Johan Anton Stolz. 220 let od narození geologa, lékaře a filantropa. Vesmír 77, 1998, str. 707.

MZ
Zobrazit na mapě