Pamětní deska u vstupu do restaurace U Bílého koně připomíná sedm návštěv J. W. Goetha (mezi lety 1807─1823) v Lokti. Dodnes malebné a zachovalé město s hradem na skále nad zákrutem řeky Ohře je z goethovských míst v Čechách snad nejživější připomínkou básníkova vztahu k Čechám (zde v zemském smyslu jako Böhmen). Na zdi restaurace je vyveden zápis z Goethova deníku z roku 1807: „Dnes jsme byli v Lokti, který je nepopsatelně krásně položen a lze jej po všech stránkách nazvat uměleckým dílem v krajině.“
Goethova motivace k návštěvám byla též badatelská. V průjezdu hotelu a restaurace U Bílého koně připomíná návštěvy menší expozice s Goethovými díly, je zde i pohlednice s deníkovými záznamy, které se k Lokti vztahují. Badatelskou stránku básníkových návštěv připomenou například zmínky o karlovarských zdvojčatělých živcích, zkamenělinách v uhlí či opakovaném zhlédnutí loketského meteoritu, jenž byl v Goethově době umístěn na radnici. Jedná se o nejstarší nalezený český meteorit, nalezený v 15. století a nazývaný též dle legendy „zkamenělý purkrabí“. Meteorit původně vážil přes 100 kg a měl tvar koňské hlavy, pro muzejní účely však byl rozkouskován a stal se součástí mnoha světových sbírek. Odlitek původního kamene a jeden ze zbylých vzorků je k vidění v expozici hradu Loket. Goethe o rozřezání meteoritu píše: „…Věčná škoda, že tak drahocenný přírodní produkt se rozřezal na kusy, jako kdyby někdo chtěl rozřezat velký diamant, aby se o něj podělil, nebo jako bychom, podle šalamounského rozsudku, půlili dítě…“ (Z dopisu C. L. von Knebelovi, 1817).
Goethovy návštěvy se konaly v letech 1807, 1808, 1810, 1811, 1818, 1819 a 1823. Dnes je v obecném povědomí známa hlavně poslední návštěva, kdy zde, na terase, básník oslavil sedmdesáté čtvrté narozeniny ve společnosti rodiny paní Von Lewetzov a její nejstarší dcery Ulriky ─ své pozdní platonické lásky a múzy. Původní terasa se nedochovala ─ dnešní novoromantická přestavba je dílem konce 19. století. Tuto událost připomíná idealizovaná malba v prostoru vyhlídky ze stejného období. Goethe poté již Čechy nikdy nenavštívil, ale do konce života pak zpracovával poznatky svých přírodovědných studií, které shrnul ve více statích, přehledně pak ve výboru K znalosti českých pohoří (Zur Kentnnis der böhmishen Gebirge).