V roce 2003 pojali pracovníci Lesní správy Jeseník a Vlastivědného muzea Jesenicka nápad vytvořit venkovní geologickou expozici z hornin zajímavé estetické hodnoty, zejména pak z takových, které zároveň nesou určitou informaci o geologickém vývoji Jesenicka. Takové kusy hornin nacházeli pracovníci lesní správy v horském terénu, často poblíž lesních cest, a myšlenku jejich přesunu do prostoru vedle budovy Lesní správy Jeseník naproti sídlu jesenického muzea ve Vodní tvrzi spojili se snahou vytvořit expozici všem a neustále přístupnou, vhodnou zejména pro školní exkurze za účelem doplnění výuky zeměpisu na ZŠ i SŠ.
V expozici jsou například amfibolity jesenického bazického masivu, ortoruly ze Zlatochlumského hřbetu v Rejvízské hornatině, metagranit přímo z Rejvízu či zelená Břidlice ze strání nejvyššího vrcholu Rejvízské hornatiny – Příčného vrchu. K vidění je i vzácnější bludný syenit z doby zalednění Jesenicka, pegmatitický granit z okolí Čertových kamenů poblíž Zlatého chlumu, přičemž významné je zachycení jeho kontaktu s ortorulou, dále svor, fylit i pararula. Významnou raritou je karbonská droba dochovaná ve vrásové vlně, zajímavostí je pak nepochybně i pyritová rudnina z Nového Hackelsbergu.
Odborným garantem expozice byl tehdejší geolog Vlastivědného muzea Jesenicka Jan Hauk.
