Těžba uhlí na Žacléřsku má velmi dlouhou tradici, která sahá až do 16. století. V dávných dobách se těžilo jen z mělkých šachet, protože bohaté zásoby uhelných slojí zasahovaly až k povrchu. S příchodem průmyslu a rostoucí poptávkou po palivu se dolování uhlí stalo velkým zdrojem příjmů církve, šlechty a také samotného státu. V polovině 19. století už bylo vyraženo několik desítek větších či menších šachet, z nichž největší byly štoly Prokop, Josef, Antonín a Egidi. Po druhé světové válce byly v rámci komunistického zestátnění všechny doly sloučeny a přejmenovány na Důl Jan Šverma. Tradice těžby uhlí zde skončila po 400 letech v roce 2002, kdy byl vytěžen poslední vozík černého uhlí a doly byly nadobro zavřeny. Bohaté montánní, tedy hornicko-hutnické historii tohoto regionu se věnuje stálá expozice v Městském muzeu Žacléř, která představuje jak historii tohoto vědního oboru, tak ukázku jednotlivých nástrojů a kusů vybavení starých i dnešních horníků.
