Na zemědělských a lesních pozemcích patřících kdysi k zaniklému domu č. 54 vznikl prostor s krmítky, budkami a pítky. K areálu zřejmě patřila i dřevěná chatka s verandou, stojící stále nedaleko kamene a využívaná místními myslivci. Cca 270 m severovýchodně od Ptačího kamene, při staré cestě do Rýnovic, je umístěn i hrubě otesaný žulový balvan s vyhloubeným mělkým korýtkem naplněným po deštích vodou – ptačí pítko.
Německý spolek, který ptačí park založil a spravoval, vznikl v roce 1923 v Jablonci nad Nisou. Sídlil v dnešní Turnovské ulici č. p. 31 a v roce 1926 měl 75 členů. Na stejné adrese byl v roce 1925 založen i Svaz pro ornitologii, ochranu a zálibu v ptactvu v ČSR (Verband für Vogelkunde, -schutz und -liebhaberei in der ČSR, Sitz Gablonz a. N), který již o rok později čítal neuvěřitelných 500 členů. Obě instituce měly stejného předsedu, Ludwiga Hederera, který byl občanským povoláním hudebník v místním divadle. Stopa po osudu spolku i svazu zaniká v roce 1939, neboť je nelze nalézt v jabloneckých adresářích. Jejich zánik je patrně spjatý s politickými a válečnými událostmi té doby.
Ačkoliv některé zdroje uvádí, že se jedná o první ptačí park na našem území, není to pravda. Daleko dříve, již v roce 1908, byl založen Lumpepark v Ústí nad Labem, který lze považovat za vůbec nejstarší ptačí rezervaci ve střední Evropě.
