Bývalý vzdělávací ústav na zámku Kunín

1792–1814 

Pozoruhodným počinem hraběnky Marie Walburgy z Truchsess-Waldburg-Zeilu (1762–1828) bylo v době osvícenství založení slavného vzdělávacího ústavu na zámku v Kuníně. V rámci velmi moderní, avšak i přísné výuky, byl kladen jeden z největších důrazů právě na přírodní vědy. Ústav byl filantropický podnik, který sloužil pro vzdělání chlapců i dívek, jedním ze žáků byl i František Palacký.

 

Filantropický vzdělávací ústav v Kuníně založila velmi vzdělaná hraběnka Marie Walburga z Truchsess-Waldburg-Zeilu v roce 1792. Koncepce ústavu vycházela z idejí švýcarského pedagoga Johanna Heinricha Pestalozziho, kterého hraběnka také navštívila během svých studijních cest orientovaných na osvícenské vzdělávání. Samotný ústav byl koncipován po vzoru institutu saského učitele Christiana Gottfrieda Salzmanna, který se nacházel v Schnepfenthalu, avšak při samotném zřízení ústavu byl pro hraběnku Truchsess-Waldburg-Zeil velkou oporou brněnský protestantský pastor a iluminát Heinrich Viktor Riecke. S ideovým pozadím nastolení vlády lásky mezi lidmi, provázené náboženskou tolerancí, byli v Kuníně vyučováni chlapci a dívky z různých národnostních i sociálních skupin ve věku 5 až 15 let. Výuka začínala v pět hodin ráno a končila v sedm večer. Podobně jako v jiných filantropických ústavech se děti měly později stát zejména úředníky či obchodníky, avšak velký důraz byl při vzdělávání kladen na přírodní vědy. Přírodovědná tendence výrazně posílila v roce 1806 při převzetí vedení ústavu Karlem Josefem Jurendem, který udržoval intenzivní kontakty s předními moravskými vědci, jako například s významným přírodovědcem Christianem Karlem Andrém. Vedle výuky matematiky kladl Jurende velký důraz na kvalitní vyučování fyziky, přírodopisu a zeměpisu, učila se zde i antropologie. Jurende se v Kuníně angažoval také při výsadbě ovocných stromů a jeho přičiněním jich zde bylo vysazeno kolem miliónu. V ústavu působil do roku 1809. Součástí kunínského vzdělávacího ústavu byl také kabinet přírodnin, zejména minerálů a zkamenělin, které hraběnka často nakupovala během svých zahraničních cest. Při této příležitosti však pořizovala i další učební pomůcky, např. zeměpisné mapy nebo fyzikální přístroje, a také nejnovější vědecké publikace pro obsáhlou kunínskou knihovnu. Vedle přírodních věd se dále v Kuníně vyučovaly všeobecné dějiny, vlastivěda, hra na klavír, zpěv, kreslení nebo tělocvik. Součástí výuky byly ale i přírodovědné exkurze do blízkého i vzdálenějšího okolí. Zajímavostí je, že vzdělávací ústav v Kuníně navštěvoval v letech 1807–1809 také slavný český historik František Palacký. Po nástupu knížete Metternicha na císařský ministerský post v roce 1810 se mu stal kunínský svobodomyslný výchovný ústav trnem v oku, neboť nebyl pod plným státním dohledem. K definitivnímu zrušení ústavu došlo v roce 1814. 

 

Literatura a další odkazy

Konečný, M., Cerman, I.: Tváře osvícenství. Kroměříž 2021, s. 235.

Kroupa, J.: Alchymie štěstí. Brno 2006, s. 143.

Zezulčík, J.: Mládí Františka Palackého v Hodslavicích a na škole v Kuníně. In: Orlita, Z., Polách, R., Zezulčík, J.: Památník Františka Palackého v Hodslavicích, s. 56–94.

Internetový zdroj:

Neznámý autor: Kabinet přírodnin. In: Zámek Kunín. URL: http://zamek.kunin.cz/zamek/kabinet-prirodnin/?pageshowing=2 [14.9.2021].

 

LeO

Zobrazit na mapě