Malebný dům v ulici Na Baště č. p. 267 v centru Štramberka nese jednoduchou pamětní desku, připomínající, že zde u svého dědečka pobýval Ing. Jiří Hanzelka. Jedná se zatím o jedinou připomínku tohoto slavného rodáka ve Štramberku. Důvod, proč je deska na domě, odkud pocházel Hanzelkův otec, je ten, že rodný dům č. p. 442 na Horečce pod Kotoučem, kde se Jiří Hanzelka narodil, již nestojí. Hanzelka strávil ve Štramberku pouze první tři roky svého života a pak putoval s rodinou přes Kopřivnici a Bratislavu do Prahy. Přesto ale zůstal s tímto krajem spojený, protože spolu s Miroslavem Zikmundem (1920) podnikli obě velké cesty trvající v součtu 9 let vedoucí přes desítky zemí na pěti kontinentech ve vozech Tatra vyráběných v sousední Kopřivnici. O svých cestách napsali 15 cestopisů, 4 obrazové knihy, natočili 4 celovečerní a desítky krátkých filmů a publikovali necelou tisícovku reportáží. Jejich knihy popularizující geografii, poznávání světa a cestování byly přeloženy do řady cizích jazyků včetně čínštiny. Několika generacím čtenářů zprostředkovávaly obtížně dostupný svět za železnou oponou. Hanzelka a Zikmund vlastně plnili roli novinářů, geografů, průzkumníků a etnografů v době, kdy cestování obecně nebylo běžné a informace o cizích zemích byly špatně dostupné, a navíc často zkreslené propagandou. Oba cestovatelé byli dokonce pověřeni sepsáním čtyř zvláštních tajných zpráv určených pro prezidium Československá akademie věd a vybrané členy vedení strany a státu analyzující společenské a ekonomické poměry ve vybraných zemích. Čtvrtá z těchto zpráv týkající SSSR popisovala a kriticky reflektovala tamní poměry a značně přispěla k absolutnímu zákazu cestovatelské dvojice za normalizace. Oba cestovatelé vytvořili pozoruhodně rozsáhlý archiv obsahující více než 100 běžných metrů nejrůznějších písemností (korespondence, deníků, map, výstřižků, přípravných materiálů pro knihy, rukopisů reportáží a cestovní a účetní dokumentace), 120 000 negativů a diapozitivů, 150 filmů a asi 1 000 kusů rozličných předmětů. Archiv je uložen v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které jim rovněž věnuje část své stálé expozice.
Pamětní deska zde byla odhalena v roce 2017 za účasti starosty města a pracovnice archivu H+Z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
