Populární je jeho experiment, kdy přivezl v roce 1908 do Prahy příslušníka paraguayského indiánského kmene Chamacoco – Čerwuiše – nemocného neznámým druhem parazitózy. V Čechách strávili rok, Čerwuiš se vyléčil a Frič pak stejnou léčebnou kúrou uzdravil i ostatní příslušníky kmene, sužované stejnou smrtelnou nemocí. Frič si byl vědom toho, jakou kulturní újmu způsobil indiánovi pobyt v odlišném prostředí; prošel stejnou zkušeností. Své vzpomínky a pocity z této anabáze později popsal v seriálu pro časopis Pestrý týden (1943), (knižně vyšlo včetně nepublikovaných částí teprve 60 let poté pod názvem Čerwuiš aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu). Po stopách knihy se vydali v roce 2000 čeští filmaři a nalezli nejen Čerwuišovy pamětníky, ale hlavně, zcela neočekávaně, téměř stoletou dceru Alberta Vojtěcha Friče (1905–2009) a její rozvětvenou rodinu. Paraguayští Fričovi potomci jsou v kontaktu s českou rodinou, která založila sdružení Checomacoco (tedy „Čamakokové s českou krví“) a snaží se úspěšně o zlepšení životních podmínek svých indiánských příbuzných. Nejstarší Fričův vnuk Rodolfo Ferreira Fric (narozený 1942) u příležitosti prezentace své vzpomínkové knihy (Indiánská knížka) v roce 2012 navštívil hrob svého dědečka v ČR, který se nachází v lesní části motolského hřbitova v Praze.
Crkal, K.: Lovec kaktusů. Praha 1983, s. 432.
Deyl, V.: Lovec života. Životní osudy A. V. Friče, cestovatele, národopisce, kaktusáře, spisovatele a tvůrce nových rostlin. Praha 1954, s. 209.
Frič, A., V.: O kaktech a jejich narkotických účincích. Praha 2015, s. 117.
Frič, A., V.: Indiáni Jižní Ameriky. Praha 1977, s. 252.
Frič, A., V.: Čerwuiš aneb z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu. 3., upravené vydání. Praha 2011, s. 233.
Frič, A., V.; Frič Ferreira R.: Indiánská knížka. Praha 2012, s. 208.
Fričová, Y.: Sdružení CHECOMACOCO. URL: https://www.checomacoco.cz/home/ [30. 8. 2021].