Pamětní deska Daniela Slobody v Rusavě

19. století, 1961 

Pamětní deska Daniela Slobody (1809–1888) připomíná místo působení tohoto evangelického kněze na Rusavě, který zde prožil 51 let svého života. Místní kraj tolik miloval, že odmítl profesuru na Vídeňské univerzitě, aby tu mohl zůstat. Slobodova vědecká angažovanost zahrnovala mnohé přírodovědné i humanitní obory, nejvýznamnější jsou však jeho práce z oblasti botaniky. Sloboda byl autorem prvního českého botanického klíče k určování rostlin.

 

Daniel Sloboda byl původem ze Slovenska. Svá studijní léta prožil v Bratislavě, již od roku 1837 však působil jako evangelický farář na Rusavě a zde také v roce 1888 umírá. Jeho rozsáhlá přírodovědecká činnost sahala od geologie, zoologie, entomologie, meteorologie a fyziky až k botanice, kterou v rámci svého vědeckého působení nejintenzivněji rozvíjel. Výsledkem několikaletého botanického pozorování byla Slobodova 784stránková kniha z roku 1852 Rostlinnictví, čili Návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích Rakouského mocnářství domácích, která vyšla nákladem Českého (dnešního Národního) muzea. Základem této knihy, která zahrnovala všechny rostliny tehdejší habsburské monarchie, byla kniha Josepha Augusta Schultese Österreich´s Flora (Flora rakouská), kterou však Sloboda obohatil o výsledky svého vlastního botanického bádání. Součástí spisu bylo přes 3 000 druhů rostlin z 660 rodů a jeho cílem bylo vytvořit praktický botanický klíč k určování rostlin. Odborné názvosloví Sloboda převzal z Rostlináře Jana Svatopluka Presla. Pokud patřičné názvosloví Sloboda u Presla nenašel, použil regionální lidové pojmenování rostlin. Po napsání tohoto významného botanického díla Sloboda i nadále pokračoval v přírodovědné práci. Během téměř třiceti let (1858–1886) prováděl každodenní fenologická pozorování, a to ať už v oblasti botaniky, nebo zoologie. Výsledky této práce Sloboda zčásti uveřejnil v roce 1863 ve stati nesoucí název Květena Hostýnská. V letech 1859–1860 prováděl Sloboda každodenní meteorologická pozorování. I v dalších letech byl zapojen do sítě meteorologických pozorovatelů a spolupracoval s vídeňským Centrálním ústavem pro meteorologii a zemský magnetismus, Rakouskou společností pro meteorologii a brněnskou Moravskou meteorologickou společností. Díky své vědecké angažovanosti v oblasti geologie byl Sloboda členem vídeňského Geologického říšského ústavu. Z oblasti fyziky ho zaujala zejména daguerrotypie. 

O Slobodově hlubokém vztahu k hostýnské krajině svědčí skutečnost, že se odmítl stát profesorem přírodních věd na Vídeňské univerzitě, neboť nechtěl opustit Rusavu. Mezi Slobodovy osobní přátele a spolupracovníky na poli přírodních věd patřili učitelé působící na piaristickém gymnáziu v Kroměříži, např. rodák z Rajnochovic, významný botanik František Xaver Veselý nebo Kassián Rachlík, který z gymnázia Slobodovi zapůjčoval potřebné knihy pro jeho botanická bádání. Společně s Rachlíkem Sloboda usiloval o zřízení regionálních geologických, mineralogických, zoologických a botanických sbírek na místních školách. 

 

Pamětní deska byla Danielu Slobodovi odhalena na budově fary Českobratrské církve evangelické dne 28. 10. 1961. Byla vytvořena na základě návrhu akademického sochaře a malíře Miloše Bublíka. Slavnostní řeč u této příležitosti pronesl Josef Svátek, tehdejší ředitel Městského vlastivědného muzea v Holešově.

 

Literatura a další odkazy

Svátek, J.: K odhalení pamětní desky Danielu Slobodovi na Rusavě. Zprávy Oblastního muzea Jihovýchodní Moravy v Gottwaldově. 1961, s. 121–122.

Svátek, J.: K vědeckému a osvětovému dílu Daniela Slobody. Zprávy Oblastního muzea Jihovýchodní Moravy v Gottwaldově. 1962, s. 7–13.

Svátek, J.: Z dějin přírodovědeckých výzkumů v okrese Kroměříž. Zpravodaj muzea Kroměřížska. 1984/1, s. 22–23.

Vaňková, H.: Výročí významných přírodovědců kroměřížského regionu. Sborník Muzea Kroměřížska, 1999/II., s. 131–132.

LeO

Zobrazit na mapě