- 11. - 12. století
Slavná tradice rybníkářství na Pardubicku má dnes své pokračování v několika rybnících mezi Pardubicemi a Lázněmi Bohdaneč. V těchto místech rod Pernštejnů vybudoval své monumentální rybníkářské dílo, které se do dnešních dnů zachovalo jen zčásti. Kromě chovu ryb jsou ale zdejší rybníky také spojeny s výzkumem sladkovodní zoologie a botaniky v dnešních Sádkách, kde sídlila výzkumná hydrobiologická stanice.
Rybníkářství má na Pardubicku velmi dlouhou a slavnou minulost. Pro mnohé je rybníkářství symbolem jižních Čech, ale v blízkosti Lázní Bohdaneč a Pardubic se toto řemeslo začalo pěstovat už na přelomu 11. a 12. století, kdy v dnešních Opatovicích nad Labem vznikl opatovický klášter. Největší rozmach rybníkářství pak přišel v 16. století za správy pánů z Pernštejna, kteří zde hospodařili na několika desítkách rybníků s výměrou více než 6 hektarů. Měli více rybníků i větší příjmy než konkurenční rod Rožmberků, který rybníkářstvím tolik proslavil jižní Čechy. Ostatně Rožmberkové se tomuto řemeslu u Pernštejnů sami teprve učili. Z této doby pochází také dodnes používaný třístupňový chov kapra. S pardubickými rybníky a rodem Pernštejnů je spojen také první výzkum rybníkářství a hydrobiologie na našem území. Na pernštejnských rybnících bádal a svými poznatky je pomáhal budovat český badatel, biskup, historik a diplomat Jan Dubravius neboli Jan Skála z Doubravky a Hradiště, jenž v roce 1547 vydal své slavné dílo O rybnících, které bylo mezi chovateli ryb používáno v celé Evropě. Bohužel třicetiletá válka znamenala poměrně rychlý konec této slavné tradice. Kraj přišel o mnoho obyvatel, rybníky zanikaly a na jejich vysušených dnech se začalo zemědělsky hospodařit. Pokus o nový rozmach přišel v polovině 19. století s rakouským baronem Richardem Draschen z Wartinberka, který řadu rybníků opět obnovil. Po první světové válce byly rybníky zestátněny. Zajímavou etapou pro další rozvoj hydrobiologie a výzkumu v rybníkářství u nás bylo založení výzkumné Rybářské a hydrobiologické stanice na Sádkách u Lázní Bohdaneč. Ta byla založena v roce 1941 a sloužila k výzkumu sladkovodních ryb. V budovách Velkostatku Pardubice, kde se stanice nacházela, působila řada významných českých odborníků na zoologii a botaniku sladkovodních rostlin. Vystřídali se zde např. významní botanici Silvestr Prát a Emanuel Hadač, parazitolog Otto Jírovec nebo zoolog Rudolf Šrámek-Hušek. Kromě vědy se ale stanice do historie zapsala i jinak. V roce 1942 zde byla uschována odbojová radiostanice Libuše a působil zde parašutista Jiří Potůček. Za jeho přechovávání byl později nacisty popraven správce rybničního hospodářství Adolf Hraba.
- Literatura a další odkazy
Skutil, I.: Jan Dubravius: biskup, státník, ekonom a literát. Kroměříž, 1992, 64 s.
Andreska, J.: Rybářství a jeho tradice. Praha, 1987, 205 s.
Vyskočil, A.: Prvorepublikové hydrobiologické stanice aneb Počátky vědeckého výzkumu ryb na Moravě. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, 61/2019, č. 5, s. 6–11.
- PH
- Zobrazit na mapě
