V prostorách bývalého černouhelného Dolu Jan Šverma, který za doby svého provozu zahrnoval hned několik šachet, se dnes nacházejí skanzen a muzeum těžby černého uhlí. Přímo v místech, kudy už v polovině 19. století horníci chodili fárat do dolů, jsou dnes expozice věnované jednotlivým úsekům těžby a zpracování uhlí. Jsou vidět zachovalé původní kusy vybavení, vozíky a koleje, dobové oblečení i nástroje ─ od historických po moderní. Prohlídka začíná v původní šatně, tzv. řetízkárně, vede do šachetní budovy, dále na 52 metrů vysokou těžební věž Jan, ze které je vidět na krkonošské vrcholy, a podívat se lze i do samotné těžební štoly Jitřenka dlouhé cca 100 metrů, kde jsou k vidění i uhelné sloje. Vedle toho se zde nachází malá sbírka paleontologických nálezů, které byly objeveny při povrchové těžbě. Historie dobývání černého uhlí na Žacléřsku přitom sahá až do druhé poloviny 16. století. První zmínka o těžbě je z roku 1570, ale archeologické nálezy svědčí pro to, že se zde uhlí a železná ruda dobývaly ještě mnohem dříve. Největší rozvoj těžby přišel s průmyslovou revolucí v 19. století a v první polovině 20. století, kdy se zde otevřelo hned několik nových jam a doly byly vybaveny parními těžebními stroji. Těžba pokračovala až do nedávných let, kdy se z hlubinné těžby přešlo na povrchovou.
