Růžová zahrada děčínského zámku

konec 17. století - dosud 

Děčínský zámek obklopují dvě zahrady, jižní a růžová. Obě zahrady jsou úzce spojené s rozvojem botaniky, zahradnictví a pomologie (tj. studia odrůd ovoce) v českých zemích. Komplex zahrad doplňuje ještě Mariánská louka, místo původního děčínského městského osídlení, kde byl od roku 1831 budován rozsáhlý zámecký park. Růžová zahrada byla založena již v 17. století a největšího rozkvětu dosáhla v druhé polovině 19. století, zejména za působení zahradníka Františka Jošta ml.

 

Na severní straně přiléhá k děčínskému zámku růžová zahrada, která byla založena již na konci 17. století za hraběte Maxmiliána Thuna, který zámek přestavěl v barokním slohu. Původní výzdoba zahrady byla částečně zničena na počátku 19. století během opevňování zámku při napoleonských válkách. Do dnešních dnů se dochovala bohatě zdobená sala terrena z roku 1678 a barokní gloriet z téhož období. V průběhu 19. století byl význam růžové zahrady zastíněn velkolepými podniky Františka Jošta na sousedních jižních zahradách. Zlatý věk nastává až zásluhou Joštova syna Franze Jossta ml., když roku 1881 zřizuje rozárium, které se posléze stává proslulým po celé monarchii. Podle plánu z roku 1887 přímo v růžové zahradě kvetlo celkem 87 druhů růží.
Sláva jižní i růžové zahrady byla úzce spojena se jmény obou Joštů. Po tragickém skonu Franze Jossta v prosinci 1862 a po smrti jeho syna roku 1905 začal jejich věhlas upadat. Zatímco definitivní konec jižních zahrad nastal po prodeji děčínského zámku československé armádě v roce 1932, růžová zahrada svému zániku po určitý čas odolávala. Dvě třetiny výsadby sice odvezli Thunové bezprostředně po prodeji zámku, vojáci ale prokazatelně zahradu udržovali ještě během 2. světové války. Po skončení války ale veškerá péče skončila a zahrada začala zarůstat. Ještě na přelomu 50. a 60. let došlo k rekonstrukci prostor, nicméně od roku 1968 byl zámek obýván Rudou armádou, která způsobila jeho totální devastaci. Po odchodu vojsk na počátku 90. let byla započata rozsáhlá oprava celého objektu, v jejímž průběhu byly podniknuty i práce na obnově růžové zahrady. Byť dnes již nedosahuje věhlasu z konce 19. století ani zde nekvete tolik druhů růží, přesto je zahrada u návštěvníků nejvyhledávanějším zámeckým objektem. 

 

Literatura a další odkazy

Slavíčková, H: Zámek Děčín. Děčín 1991.
Slavíčková, H.; Joza, P.: Děčín. Praha – Litomyšl 2005.
Šuman, F.: Inter arma silent musae: šedesát let pobytu čtyř armád na děčínském zámku. Děčín 2010.
Šuman, F.: Zámek Děčín: historický průvodce. Děčín 2007. 

jam

Zobrazit na mapě