Pamětní deska Johanna W. Goetha v Bílině - Kyselce

1810–1813 (deska odhalena 1932) 

Bílina byla místem několika Goethových návštěv v letech 1810–1813. Kromě proslulých lázeňských pramenů sem básníka a přírodovědce lákaly rovněž vrch Bořeň a společnost lékaře a geognostika Franze Ambrose Reusse, s nímž chodil na četné procházky a vedl disputace o vzniku hornin.

 

Krajina Teplicka a výhledy na České středohoří Goethovi učarovaly. Psal o nich v deníku i dopisech. Právě původ těchto kuželů, jejichž sopečný původ nám dnes přijde zcela zjevný, byl jedním z motivů Goethových cest do Bíliny. Na bílinský vrch Bořeň se básník vydal několikrát a pořídil jeho četné skici. Společníkem na těchto výpravách byl Goethovi i Franz Ambros Reuss. Reuss studoval stejně jako Goethe geologii ve Freibergu u Gottloba Wernera, jenž založil myšlenkový směr známý jako neptunismus (dle boha vod Neptuna), který předpokládá vznik hornin usazováním a krystalizací ve vodním prostředí. Čedič byl považován za produkt podzemních požárů uhelných slojí. Opoziční směr plutonismus (dle boha podsvětí Pluta) nebo též vulkanismus naopak pracoval s teorií vzniku z ohně zemského nitra. Goethe se stavěl střídavě na obě strany a vznik hornin pro něj zůstával neuzavřenou otázkou, jak je vidět i v popisu místní krajiny v dopise příteli: „Na polední straně Krušných hor je krajina veselá a volná a z její druhé strany leží podivuhodné čedičové, znělcové, pseudosopečné, tzv. středohoří. Zvlášť skvostně působí obrovským, vážným a mnoha malebnými částmi zajímavým a zřetelným tvarem Bílinská skála [Bořeň].“ (Výraz „pseudosopečný“ zde svědčí o jeho nejednoznačném postoji ke vzniku čediče.)

Pamětní deska s reliéfním portrétem J. W. Goetha v Bílině-Kyselce od místního sochaře Ottomara Laubeho (1912–1945) byla původně umístěna při cestě na Bořeň. Stejně jako většina Goethovských míst v Čechách byla osazena v roce stého výročí básníkova úmrtí (1932). Po roce 1945 deska zmizela a její replika byla z iniciativy města Bílina slavnostně odhalena v roce 2011 na budově inhalatoria bílinských lázní. Jedním z odhalujících byl bílinský rodák, cestovatel a badatel, Miloslav Stingl (1930–2020).

 

Literatura a další odkazy

Bílinský zpravodaj: Goethe má v Bílině pamětní desku. Květen 2011. URL: https://www.bilina.cz [26. 1. 2021].
Fejfar, O.: Lázeňský host, geolog a výletník: Přírodovědná zkoumání Johanna W. Goetha během jeho pobytů v Čechách. Živa, 6/2011, s. 89–91.
Urzidil, J.: Goethe v Čechách. Příbram 2009, 501 s.

MZ

Zobrazit na mapě