Antonín Mohl se narodil v Chlumčanech nedaleko Loun a po studiu na pražské polytechnice a na hospodářské škole v Královci (dnes Kaliningrad) působil mezi lety 1889–1897 coby ředitel Zimní hospodářské školy v Lounech. Poté krátce řídil lnářskou školu v Humpolci a v roce 1900 se natrvalo usazuje v Rakovníku, kde řídí Rolnicko-hospodářskou školu. V tomto období se Mohl angažoval i politicky. Mezi lety 1903–1913 byl poslancem zemského sněmu za agrární stranu. Zemřel v lednu 1924 a je pohřben v rodinné hrobce na rakovnickém hřbitově.
Mohl se v profesním životě zaměřoval především na studium a rozvoj chmelařství. Přispíval do Chmelařských listů, odborného chmelařského časopisu, který založil. V lounské Zimní hospodářské škole zřídil pro pěstitele volně přístupné chmelařské kurzy. Věnoval se i pěstování odrůd na pokusných chmelnicích, zaváděl užívání umělých hnojiv. V roce 1894 založil Český spolek chmelařský pro Království české. Rovněž je autorem několika publikací, z nichž nejvýznamnější je spis Chmelařství, který poprvé vyšel v roce 1897.
Památník „Chmelniční kotva“ byl původně instalován na nádvoří lounské obchodní akademie, což bylo původní sídlo Zimní hospodářské školy. V roce 2014 došlo k přemístění památníku na betonový podstavec do parčíku mezi ulicemi Na Valích a Osvoboditelů, kde je veřejnosti lépe přístupný. Převoz památníku iniciovala rada města Louny. K původní pamětní desce, na níž je připomenut Antonín Mohl jako „otec českého chmelařství“, přibyla ještě deska s informacemi o autorovi díla, lounském učiteli a výtvarníku Mirvaldovi.