Karel Slavíček (1678─1735) se narodil v Jimramově v domě U Slunce, jeho otec byl kantor a radní písař. Tehdejší jimramovskou farnost spravovali jezuité a s tímto řádem byl spjat i celý Slavíčkův život. Po studiích v Brně, Olomouci a Praze se mu podařilo dostat jako misionář do Číny (roku 1716), kde zůstal už do konce života. Jeho působení v Číně však dalece přesahovalo práci běžného misionáře. Slavíček se velmi obeznámil s čínskou kulturou a zejména s čínskou astronomií. Prováděl také vlastní astronomická a kartografická pozorování a měření. Korespondoval s předními vědci své doby a vydobyl si pověst velkého učence. Jeho hrob se v Pekingu zachoval dodnes.
Pamětní deska na rodném domě čp. 71 v Jimramově byla odhalena v roce 1995 z iniciativy Josefa Kolmaše, který je také autorem expozice o Karlu Slavíčkovi v síni rodáků obce.
