Zajímáte se o historii svého regionu? Oslovil Vás tento topografický projekt a postrádáte v něm důležitá místa? Pošlete nám návrh na doplnění Živé mapy pomocí našeho formuláře.
CESTY ČESKÉ VĚDY se klikatí krajinou a historií naší země většinou nepovšimnuty. Na výstavě ukazujeme příběhy přírodovědného poznání zasazené do míst, kde se odehrávaly. Nahlédněte do nich skrze dvanáct zastavení, jež ukrývají příběhy z dějin geografie, botaniky, geologie, astronomie genetiky či naturfilosofie. Představují symbolická zastavení v místě a čase, dávají prostor pro zamyšlení, pro nalézání nečekaných souvislostí, zpřítomnění událostí…
Témata, jimž se výstava věnuje, jsou vybrána z dvanácti naučných stezek vytvořených pro mobilní zařízení v rámci tohoto projektu. Výstava nyní nalezla dlouhodobé umístění na státním zámku Valeč na Karlovarsku.
Katalog výstavy ke stažení zde.
Připravujeme rozšířené vydání tištěné publikace Stezkami přírodovědného poznání. Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích ve spolupráci Přírodovědecké fakulty UK a nakladatelství Pavel Mervart. Kniha s bohatým grafickým a obrazovým doprovodem shrnuje to nejlepší z naší práce a výrazně prohlubuje obsah původních virtuálních stezek. Může se stát zdrojem nových informací, neobvyklým průvodcem na výlety za poznáním, ale i inspirací pro pedagogickou činnost.
Představujeme vám soubor dvanácti virtuálních stezek. Každá z nich přináší originální příběh o vývoji přírodovědného poznání v českých zemích. Stezky jsou dostupné ve formě audio nahrávek v české a anglické verzi, jež je možné stáhnout na našich stránkách. Těchto dvanáct exkurzí bylo zároveň výtvarně zpracováno v putovní výstavě CESTY ČESKÉ VĚDY (katalog ke stažení zde). Rovněž se jim bude ve výrazně rozšířené podobě podrobně věnovat připravovaná kniha Stezkami přírodovědného poznání. Atlas exkurzí po pamětních místech vědy v českých zemích, která vyjde v tištěné podobě v roce 2024.
Projekt Živá mapa: topografie dějin přírodních věd v českých zemích si klade za cíl výzkum a mapování pamětních míst, hmotných i nehmotných dokladů souvisejících s dějinami přírodních a exaktních věd v českých zemích od středověku po nejnovější dobu. Na jeho počátku stálo vědomí, že vývoj vědy, vzdělanosti a přírodovědného poznání na území dnešní České republiky patří k významnému kulturnímu a civilizačnímu dědictví jak v regionálních, tak mezinárodních souvislostech, a že toto dědictví nebylo dosud soustavně zpracováváno tak, jak by si zasluhovalo nebo je obvyklé v jiných evropských regionech srovnatelně spjatých s vývojem novověké evropské vědy.
Základem projektu je tvorba topograficky zaměřené databáze historicky významných míst spjatých s dějinami vědy. Tvorba databáze spočívá ve sběru dat, terénním výzkumu a metodickém, historickém i programátorském odborném zpracování. Obsah databáze je promítán do digitální interaktivní mapy s potřebnými atributy a pokročilými analytickými funkcemi a do spjatého e-atlasu ve formě digitálního katalogu a rejstříku mapy. Na tento základní výstup projektu navazují další aplikované výstupy, které ve vybraných oborových oblastech či tématech specifického historického zaměření propojují a přístupně podávají shromažďované poznatky v podobě stezek v mobilní aplikaci pro smartphone či tablet, jejich tištěného podání jako knižního atlasu a putovní interaktivní výstavy s katalogem. Projekt tak přispívá k dokumentaci a uchování národního kulturního dědictví, které rovněž názorně zpřístupňuje v populárně-naučné podobě.
On-line dostupná mapa s odborným obsahem je komplexně interaktivní. Na aktivitě uživatele závisí, s jakými soubory dat bude pracovat a do jaké hloubky je použije. Mapa je vytvořena tak, že umožňuje záznamy filtrovat v různých kombinacích jednak věcně podle vědních oblastí (biologická, geografická, geologická, chemická, matematicko-fyzikální, obecné), jednak historicky podle staletí. Dále umožňuje více specificky vyhledávat prostřednictvím zadaných klíčových slov, například podle konkrétního oboru, instituce nebo jména určité osobnosti. Mapový záznam kromě základní informace o daném místě odkazuje i na další věcně spjatá místa, takže kromě filtrovaných souborů míst lze i aktivně „putovat“ mimo jejich rámec. Kromě aktuálních základních a leteckých map lze za mapový podklad zvolit i starší historické situace podle II. (1836–1852) a III. (1876–1880) vojenského mapování.
Mapový záznam současně umožňuje přejít na příslušné heslo v novém okně v e-atlasu, kde lze nalézt podrobnější informace, obrazový materiál a další odborný aparát. V rámci e-atlasu lze filtrovat a vyhledávat analogickým způsobem jako v mapě a z jeho hesel se lze opět vracet na záznam v mapě. E-atlas tak představuje hlubší věcné a odborně historické rozpracování záznamů z mapy, lze s ním podle účelu pracovat samostatně, anebo v interakci s mapou.
Projekt primárně cílí na zachycení těch pamětních míst, která jsou připomínána a historicky fixována ve veřejném prostoru, například v podobě pamětních desek, bust, nápisů, soch a památníků, naučných stezek, výstavních či muzeálních instalací, uměleckých děl a podobně. Takové vymezení je však pro smysl projektu příliš úzké, neboť existují místa, která nelze identifikovat takto jednoznačně: například oborově mezní fenomény, existující instituce s vlastní historií, nehmotné památky dokumentované literárně či jinak pramenně, místa, která by si potřebnou připomínku zasluhovala ad. Jsme rovněž svědky proměn pamětních míst, jejich zániku nebo nových připomínek. Jejich prostřednictvím minulost vstupuje do naší přítomnosti, ta na ni reaguje a minulost tak znovu oživuje, znovu se vyjednává. Samy přírodovědné obory procházejí neustálou proměnou a vrhají tak vždy nové světlo na svou minulost. Databáze, mapa a e-atlas proto nikdy nemohou být hotovým stavem, nýbrž představují spíše proces, nehotový, otevřený možným doplněním či revizím. I proto je součástí projektu možnost oslovit prostřednictvím formuláře řešitelský tým s návrhem na doplnění mapy.
Aplikované výstupy v podobě mobilních stezek, knižního atlasu a výstavy v neposlední řadě představují pamětní místa z dějin přírodovědného poznání v krajině či veřejném prostoru ne jako izolované artefakty, nýbrž v konkrétní narativní, regionální či naučné souvislosti. Ukazují širší a komplexnější smysl jejich připomínání a péče o ně. V aplikovaných výstupech hledáme příběh, vizuální či naučný narativ, který samotné místo překračuje a uvádí ho do širších historických perspektiv. Lze je chápat jako pozvánku a nabídku řešitelského týmu veřejnosti, jak je možné na dalších rovinách dále s mapou pracovat a jak přemýšlet o zobrazovaných pamětních místech, ať už s odborným, nebo motivovaným laickým zájmem.
Mapová aplikace byla vytvořena pomocí technologie Web App Builder for Developers v rámci ArcGIS Online od firmy ESRI, uploadována na hosting a následně implementována do webových stránek pomocí HTML a CSS kódu. Mobilní stezky byly vytvořeny na základě speciálně vytvořeného softwaru ve spolupráci se společností SCIENCE IN. Autorská práva k publikovaným materiálům jsou vyhrazena a případné citace musí být doplněny o uvedení zdroje podle standardních citačních zásad. Všechny výstupy projektu jsou dílem kolektivní práce a společně diskutované konceptualizace, hlavní autoři jednotlivých částí (hesla, stezky, kapitoly ad.) jsou vždy označeni jmenovitě nebo iniciálami podle níže uvedeného výčtu členů řešitelského týmu a dalších spolupracovníků.
Řešitelský a autorský tým tvoří vědečtí a akademičtí pracovníci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z Katedry filosofie a dějin přírodních věd a z Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie: Tomáš Hermann (TH, vedoucí týmu), Roman Figura (RF), Petr Hampl (PH), Jakub Kocurek (JAK), Josef Laštovička (JL, programování, webmaster), Jan Musil (jam, koordinátor), Michaela Nohejlová Zemková (MZ), Lenka Ovčáčková (LeO), Karolína Pauknerová (metodika, lektorace), Simona Slezáková (SiS), Lucie Strnadová (LS), Přemysl Štych (PŠ, koordinace geoinformatiky)
Kristýna Adámek Mlynaříková (grafika, ilustrace), Gabriel Andrews (dabing ve stezkách), Alex Aylward (korektury), Jiří Brabec, Karel Cettl (ilustrace), Daniel Dobrovolný (databáze, nahrávací systém a e-atlas), Anna Hermannová (AH, foto), Jan Hirsch, Johana Hořejší (JH), Sylvie Kročáková (Science in), Martin Krsek (mk), Jaroslav Kříženecký, Petr Mareš (Science in), Jan Matějů, Pavel Mervart (nakladatel), Jaroslav Michálek, Barbora Müllerová (ilustrace), Ondřej Nohejl (ilustrace), Lucie Nováková (překlady), Daniel Paluba (web), Anna Pilátová (překlady), Magdalena Pehalová (překlady), Martin Pudil (MP), Marcela Suchomelová (MS), Miroslav Radoň, Petr Rojík, Jan Sklenář, Soňa Štrbáňová (SŠ), Renata Vykusová (korektury), Ruth Jochanan Weiniger (RJW), Ondřej Zikán (administrativa), Petra Zíková (PZ)
